Seznamte se s Erlenmeyerovou baňkou
Američané používají název „erlenmeyer“, Francouzi „erlen“, Italové zvláštní slovo „beuta“. V Česku je nejčastější výraz „erlenka“. Erlenmeyerova baňka je patrně nejrozšířenějším typem nádoby a najdete ji ve vybavení každé laboratoře. Používá se v chemii, biologii i dalších oborech. Co o ní víme?
Co je to Erlenmeyerova baňka?
Erlenmeyerova baňka je jedním z často používaných laboratorních zařízení. Je známá také jako kónická nebo titrační baňka. Své jméno dostala po svém vynálezci, německém chemikovi Emilu Erlenmeyerovi, který ji vytvořil v roce 1860.
Díky svému širokému plochému dnu je ideální pro ohřev roztoků, což výrazně usnadňuje operace, jako je rekrystalizace. Díky šikmým stěnám se roztoky nesrážejí, což je ideální pro míchání analytu při titraci. Ploché dno má také tu výhodu, že roztok má po celé baňce stejnou barvu, což usnadňuje stanovení koncových bodů. S broušeným skleněným kloubem v horní části, vnitřními výstupky nebo jedním či dvěma bočními rameny si kónická baňka najde nekonečně mnoho využití.
Obvykle se používá při chemických pokusech k míchání různých chemických látek, k uchovávání titračních roztoků, k zahřívání, chlazení, inkubaci, filtraci, skladování a při další manipulaci s kapalinami. Má mnohostranné využití a v laboratoři patří mezi nezbytné nástroje.
Baňky mohou mít bílou orientační stupnici a části z broušeného skla nebo smaltu na popisky. Erlenmeyerova baňka je v závislosti na použití vyrobena ze skla nebo z plastu v širokém rozsahu objemů. Ústí baňky může mít korálkový okraj, který lze zatavit nebo zakrýt. Alternativně může být hrdlo opatřeno broušeným sklem nebo jiným konektorem pro použití se specializovanějšími zátkami nebo pro připojení k jiným přístrojům.
Podobně jako kádinky ani erlenky nejsou vhodné pro přesná odměrná měření. Jejich vyražené objemy jsou přibližné s přesností asi 5 % – ať už se jedná o malou 25ml baňku, nebo objemnou 2000ml nádobu.
Využití Erlenmeyerovy nádoby v chemii a biologii
Šikmé stěny a úzké hrdlo umožňují míchání a víření obsahu baňky bez rizika rozlití, což je užitečné při titraci a využívání vroucích kapalin. Horké páry se kondenzují na horní části baňky, což snižuje ztráty rozpouštědla. Úzké hrdlo může být i oporou pro filtrační nálevky.
Erlenmeyerovy baňky se používají také v mikrobiologii pro přípravu mikrobiálních kultur. Baňky, které se využívají při kultivaci buněk, jsou sterilizované a mohou mít ventilační uzávěr, který zlepšuje výměnu plynů během inkubace a třepání. Výsledná rychlost přenosu kyslíku závisí na rychlosti míchání, objemu kapaliny a nádoby.
Mezi další využití baňky patří:
- jako místo pro kultivaci mikrobů s tekutými kulturami,
- k titraci chemické sloučeniny,
- při míchání a homogenizaci roztoku,
- pro uchovávání roztoků a kapalin,
- pro míchání různorodých látek.
Typy erlenek
Ačkoliv je tvar pro Erlenmeyerovu baňku typický, na výběr máte vždy ze spousty variant: odlišné typy skla splňující normy, hydrolytické třídy, rozdílné značky i objemy. Při výběru se řiďte svými potřebami a nebojte se poradit s dalšími odborníky na laboratorní vybavení.
Seznamte se s Erlenmeyerovou baňkou
Američané používají název „erlenmeyer“, Francouzi „erlen“, Italové zvláštní slovo „beuta“. V Česku je nejčastější výraz „erlenka“. Erlenmeyerova baňka je patrně nejrozšířenějším typem nádoby a najdete ji ve vybavení každé laboratoře. Používá se v chemii, biologii i dalších oborech. Co o ní víme?
Co je to Erlenmeyerova baňka?
Erlenmeyerova baňka je jedním z často používaných laboratorních zařízení. Je známá také jako kónická nebo titrační baňka. Své jméno dostala po svém vynálezci, německém chemikovi Emilu Erlenmeyerovi, který ji vytvořil v roce 1860.
Díky svému širokému plochému dnu je ideální pro ohřev roztoků, což výrazně usnadňuje operace, jako je rekrystalizace. Díky šikmým stěnám se roztoky nesrážejí, což je ideální pro míchání analytu při titraci. Ploché dno má také tu výhodu, že roztok má po celé baňce stejnou barvu, což usnadňuje stanovení koncových bodů. S broušeným skleněným kloubem v horní části, vnitřními výstupky nebo jedním či dvěma bočními rameny si kónická baňka najde nekonečně mnoho využití.
Obvykle se používá při chemických pokusech k míchání různých chemických látek, k uchovávání titračních roztoků, k zahřívání, chlazení, inkubaci, filtraci, skladování a při další manipulaci s kapalinami. Má mnohostranné využití a v laboratoři patří mezi nezbytné nástroje.
Baňky mohou mít bílou orientační stupnici a části z broušeného skla nebo smaltu na popisky. Erlenmeyerova baňka je v závislosti na použití vyrobena ze skla nebo z plastu v širokém rozsahu objemů. Ústí baňky může mít korálkový okraj, který lze zatavit nebo zakrýt. Alternativně může být hrdlo opatřeno broušeným sklem nebo jiným konektorem pro použití se specializovanějšími zátkami nebo pro připojení k jiným přístrojům.
Podobně jako kádinky ani erlenky nejsou vhodné pro přesná odměrná měření. Jejich vyražené objemy jsou přibližné s přesností asi 5 % – ať už se jedná o malou 25ml baňku, nebo objemnou 2000ml nádobu.
Využití Erlenmeyerovy nádoby v chemii a biologii
Šikmé stěny a úzké hrdlo umožňují míchání a víření obsahu baňky bez rizika rozlití, což je užitečné při titraci a využívání vroucích kapalin. Horké páry se kondenzují na horní části baňky, což snižuje ztráty rozpouštědla. Úzké hrdlo může být i oporou pro filtrační nálevky.
Erlenmeyerovy baňky se používají také v mikrobiologii pro přípravu mikrobiálních kultur. Baňky, které se využívají při kultivaci buněk, jsou sterilizované a mohou mít ventilační uzávěr, který zlepšuje výměnu plynů během inkubace a třepání. Výsledná rychlost přenosu kyslíku závisí na rychlosti míchání, objemu kapaliny a nádoby.
Mezi další využití baňky patří:
Typy erlenek
Ačkoliv je tvar pro Erlenmeyerovu baňku typický, na výběr máte vždy ze spousty variant: odlišné typy skla splňující normy, hydrolytické třídy, rozdílné značky i objemy. Při výběru se řiďte svými potřebami a nebojte se poradit s dalšími odborníky na laboratorní vybavení.